Matouš, kapitola 7

Jak chcete, aby se chovali k vám…

1„Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2Jakým soudem totiž soudíte, takovým budete souzeni, a jakou mírou měříte, takovou vám bude odměřeno. 3Proč vidíš třísku v oku svého bratra, ale trámu ve vlastním oku si nevšímáš? 4Jak můžeš říci svému bratru: ‚Nech mě, ať ti vytáhnu z oka třísku,‘ a přitom máš sám v oku trám! 5Pokrytče, vytáhni nejdříve trám z vlastního oka, a tehdy prohlédneš, abys vytáhl třísku z oka svého bratra.
6Nedávejte svaté věci psům a neházejte své perly prasatům; jinak je zašlapou, otočí se a roztrhají vás.
7Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. 8Neboť každý, kdo prosí, dostává; kdo hledá, nalézá, a tomu, kdo tluče, bude otevřeno. 9Kdo z vás je takový člověk, že podá svému synu kámen, když tě prosí o chléb?10Nebo když prosí o rybu, dáš mu snad hada? 11Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec v nebesích dá dobré věci těm, kdo ho prosí?
12Chovejte se k lidem přesně tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám. Právě v tom spočívá Zákon i Proroci.“

Poznáte je po ovoci

13„Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. 14Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.
15Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. 16Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? 17Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. 18Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. 19Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. 20A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.
21Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. 22Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ 23A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘
24Každý, kdo slyší tato má slova a plní je, bude podobný moudrému muži, který postavil svůj dům na skále. 25Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, ale ten nespadl, protože byl založen na skále. 26Každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude však podobný bláznu, který svůj dům postavil na písku. 27Pak padl déšť, přišly záplavy, strhly se vichřice a udeřily na ten dům, a ten spadl a jeho pád byl hrozný.“
28Když Ježíš dokončil tuto řeč, zástupy žasly nad jeho učením. 29Učil je totiž jako ten, kdo má zmocnění, a ne jako znalci Písma.

Příspěvek byl publikován v rubrice Matouš a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Matouš, kapitola 7

  1. Pokračování včerejších těžkých doporučení do života. Nejtěžší je pro mě asi nesouzení – vždy na druhých nejlépe vidíme naše vlastní chyby, které odmítáme přiznat…
    Verš 12 je dvojsečný. Pro zajímavost – před mnoha lety jsem dělala s kamarádkou “průzkum” v jednom sboru o nejoblíbenější text/citát/verš a tento verš zvítězil na plné čáře. Kdybychom se tak ale všichni chovali podle něho…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.