Matouš, kapitola 17

Ježíš, Mojžíš a Eliáš

1Po šesti dnech Ježíš k sobě vzal Petra, Jakuba a jeho bratra Jana, vyvedl je o samotě na vysokou horu 2a proměnil se před nimi. Jeho tvář zazářila jako slunce a jeho šaty zbělely jako světlo. 3A hle, uviděli Mojžíše a Eliáše, jak s ním rozmlouvají.
4Petr na to Ježíšovi řekl: „Pane, dobře, že jsme tu! Jestli chceš, uděláme tu tři stánky – jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi.“
5Než to dořekl, náhle je zahalil zářící oblak. Vtom se z oblaku ozval hlas: „Toto je můj milovaný Syn, kterého jsem si oblíbil. Jeho poslouchejte.“
6Když to učedníci uslyšeli, padli na tvář a hrozně se báli. 7Ježíš přistoupil a dotkl se jich se slovy: „Vstaňte, nebojte se.“ 8A když zvedli oči, neviděli už nikoho než samotného Ježíše.
9Cestou zpět z hory jim Ježíš přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých.“
10Učedníci se ho zeptali: „Proč tedy znalci Písma říkají, že nejdříve musí přijít Eliáš?“
11„Jistě, ‚přijde Eliáš a všechno napraví.‘“ odpověděl Ježíš. 12„Já vám však říkám, že Eliáš už přišel, ale oni ho nepoznali a udělali s ním, co chtěli. Totéž od nich vytrpí i Syn člověka.“ 13Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli.

Víra přenáší hory

14A když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk, padl před ním na kolena 15a řekl: „Pane, smiluj se nad mým synem. Má padoucnici a hrozně tím trpí. Často padá do ohně anebo do vody. 16Přivedl jsem ho ke tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“
17„Vy nevěřící a zvrácené pokolení!“ zvolal Ježíš. „Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte mi ho sem.“ 18Ježíš pak tomu démonovi pohrozil a on vyšel a chlapec byl v tu chvíli uzdraven.
19Učedníci později přišli za Ježíšem a v soukromí se ho zeptali: „Proč jsme ho my nemohli vyhnat?“
20 [21]„Kvůli své malověrnosti,“ odpověděl jim. „Amen, říkám vám, budete-li mít víru jako zrnko hořčice, řeknete téhle hoře: ‚Přejdi odsud tam,‘ a ona přejde a nic pro vás nebude nemožné.“

Synové jsou svobodní

22Ještě když se zdržovali v Galileji, Ježíš jim řekl: „Syn člověka bude vydán do lidských rukou. 23Zabijí ho, ale třetího dne bude vzkříšen.“ Učedníci z toho byli zdrceni.
24Jakmile přišli do Kafarnaum, přistoupili k Petrovi výběrčí chrámové daně. „Váš učitel neplatí daně?“ ptali se.
25„Ale ano,“ odpověděl Petr.
Když pak přišel domů, Ježíš ho předešel otázkou: „Co myslíš, Šimone, od koho vybírají pozemští králové daně a poplatky? Od vlastních synů, anebo od cizích?“
26„Od cizích,“ odpověděl Petr.
„Synové jsou tedy svobodní!“ řekl mu Ježíš. 27„Ale abychom je neurazili, jdi k jezeru a nahoď udici. V ústech první chycené ryby najdeš peníz. Ten vezmi a dej jim ho za mě i za sebe.“

Příspěvek byl publikován v rubrice Matouš a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Matouš, kapitola 17

  1. Často mám vnitřní problém – Bůh nám zaslibuje, že když budeme mít silnou víru, nic není nemožné. Ale mám obavy, že si takto z Pána Boha udělám “automat na přání”. Chci mít pokoru a vnitřní klid, že když za něco prosím ale nestane se nic, není to kvůli mé “malé víry”, ale že je to tak lepší pro danou situaci, mě, člověka… Zároveň nechci sklouznout k tomu, že si tak budu omlouvat vše.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.