Marek, kapitola 7

Co člověka špiní

1Farizeové a někteří znalci Písma, kteří dorazili z Jeruzaléma, se sešli u Ježíše 2a uviděli některé jeho učedníky jíst chleby ‚nečistýma‘ (to jest neumytýma) rukama. 3Farizeové a všichni Židé totiž nejedí, aniž by si obřadně umyli ruce, a tak dodržují tradici starších. 4Když přijdou z trhu, nejedí, dokud se nevykoupou. A je ještě mnoho jiných věcí, které přijali a dodržují, jako očišťování pohárů, džbánů, měděných nádob a lehátek. 5Farizeové a znalci Písma se ho tedy zeptali: „Proč se tvoji učedníci nechovají podle tradice starších a jedí chléb nečistýma rukama?“
6On jim odpověděl: „Izaiáš o vás pokrytcích prorokoval správně. Jak je psáno:
‚Tento lid mě ctí svými rty,
srdcem je mi však vzdálený.
7Nadarmo mě ale uctívají,
když učí lidské nauky a příkazy.‘
8Opustili jste Boží přikázání, ale lidské tradice dodržujete.“
9Potom pokračoval: „Opravdu pěkně zavrhujete Boží přikázání, abyste zachovali svou vlastní tradici! 10Mojžíš řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.‘b 11Vy ale říkáte, že kdyby člověk řekl otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl vypomoci, je korban‘ (to jest dar Bohu), 12tak už ho nenecháte nic udělat pro jeho otce nebo matku. 13Rušíte Boží slovo svou tradicí, kterou jste ustanovili. A podobných věcí děláte spoustu.“
14Znovu pak svolal zástup a řekl jim: „Slyšte mě všichni a rozumějte. 15[16]Nic, co do člověka vchází zvenku, ho nemůže pošpinit. Člověka špiní to, co z něj vychází!“
17Když pak odešel od zástupu do domu, učedníci se ho vyptávali na to podobenství. 18On jim odpověděl: „To jste tak nechápaví? Nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenku, ho nemůže pošpinit? 19Nejde to přece do jeho srdce, ale do břicha a odtud do stoky!“ Tak očistil všechny pokrmy.
20Potom řekl: „Co z člověka vychází, to člověka špiní. 21Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy, 22cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost. 23Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“

Víra pohanské ženy

24Potom vstal a odešel odtud do okolí Týru. Vešel do jednoho domu a ačkoli nechtěl, aby se to někdo dozvěděl, nedalo se to utajit. 25Hned se totiž o něm doslechla jedna žena, která měla dcerku s nečistým duchem. Přišla, padla mu k nohám 26a prosila ho, aby z její dcery vyhnal démona.
Ta žena byla Řekyně, rodem Syroféničanka, 27a tak jí řekl: „Napřed nech najíst děti. Není správné vzít chleba dětem a hodit ho psům.“
28Ona však odpověděla: „Ano, Pane, ale i psi pod stolem jedí zbytky po dětech.“
29„Díky tomu, cos řekla, můžeš jít domů,“ odvětil jí na to. „Ten démon už z tvé dcery vyšel.“ 30Když pak přišla domů, zjistila, že dívka leží na lůžku a že démon je pryč.

Efatha!

31Ježíš pak odešel z týrského kraje, prošel Sidon a přes území Dekapole dorazil ke Galilejskému jezeru. 32Tam k němu přivedli hluchoněmého člověka a prosili ho, aby na něj vložil ruku. 33On si ho vzal stranou od zástupu, vložil mu prsty do uší, plivl a dotkl se jeho jazyka. 34Potom vzhlédl k nebi, vzdychl a řekl mu: „Efatha!“ což znamená: „Otevři se!“ 35Jeho uši se ihned otevřely, pouto jeho jazyka se uvolnilo a začal mluvit správně.
36Ježíš jim zakázal komukoli to říkat, ale čím více jim to zakazoval, tím více to rozhlašovali. 37Lidé byli naprosto ohromeni. Říkali: „Všechno udělal dobře! Dokonce dává hluchým sluch a němým řeč!“

Příspěvek byl publikován v rubrice Marek a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Marek, kapitola 7

  1. Víra pohanské ženy – její víra byla extrémně silná. Možná to hraničí s určitou troufalostí. Přemýšlím, jak se tedy máme zachovávat – Boha prosit a být trpěliví, nebo naopak neodbytní jako žena z tohoto příběhu?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.