Lukáš, kapitola 18

O vytrvalé vdově

1Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se modlit a nevzdávat se: 2„V jednom městě byl jeden soudce, který se Boha nebál a člověka si nevážil. 3V tom městě byla také jedna vdova. Chodila za ním a říkala: ‚Zjednej mi právo proti mému odpůrci!‘4Dlouho se mu nechtělo, ale potom si řekl: ‚Boha se nebojím, člověka si nevážím, 5ale ta vdova mi nedává pokoj. Zjednám jí právo, aby mi nakonec nezničila pověst!‘“
6Tehdy Pán řekl: „Slyšeli jste, co řekl ten nespravedlivý soudce?! 7A Bůh snad nezjedná právo svým vyvoleným, kteří k němu volají dnem i nocí? Myslíte, že jim bude otálet pomoci? 8Říkám vám, že jim zjedná právo, a to rychle. Až ale přijde Syn člověka, najde na zemi víru?“

O farizeovi a výběrčím daní

9Také některým z těch, kdo spoléhali na svou vlastní spravedlnost a ostatními pohrdali, vyprávěl podobenství: 10„Dva lidé se šli do chrámu modlit; jeden byl farizeus a druhý výběrčí daní.
11Farizeus se postavil a takto se sám pro sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vydřiduchové, nespravedliví, cizoložníci, třeba jako tenhle výběrčí daní. 12Postím se dvakrát do týdne, desátky dávám ze všech svých příjmů…‘
13Výběrčí daní zůstal úplně vzadu. Neodvažoval se ani vzhlédnout k nebi, ale bil se do prsou: ‚Bože, smiluj se nad hříšníkem, jako jsem já!‘ 14Říkám vám, že tento muž, nikoli tamten, odešel domů ospravedlněn. Každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Kdo vejde do Království

15Přinášeli k němu také nemluvňata, aby se jich dotýkal. Když to uviděli učedníci, okřikovali je. 16Ježíš si je ale zavolal a řekl: „Nechte děti přicházet ke mně a nebraňte jim – vždyť právě takovým patří Boží království! 17Amen, říkám vám, že kdokoli nepřijme Boží království jako dítě, nikdy do něj nevejde.“
18Tehdy se ho jeden přední muž zeptal: „Dobrý mistře, co mám udělat, abych se stal dědicem věčného života?“
19Ježíš mu ale řekl: „Proč mi říkáš dobrý? Nikdo není dobrý – jen jediný, Bůh. 20Přikázání znáš: ‚Necizolož, nezabíjej, nekraď, nelži, cti svého otce i matku.‘“
21On odpověděl: „To všechno jsem dodržoval odmalička.“
22„Chybí ti jen jedno,“ řekl mu Ježíš, když to uslyšel. „Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pojď a následuj mě.“ 23Jeho však ta slova velice zarmoutila. Byl totiž nesmírně bohatý.
24Když Ježíš uviděl, jak se velice zarmoutil, řekl: „Jak nesnadno vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství! 25To spíše projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
26„Kdo tedy může být spasen?“ ptali se ti, kdo to slyšeli.
27„Co je u lidí nemožné, je možné u Boha,“ odpověděl jim.
28„Pohleď,“ ozval se tehdy Petr, „my jsme všechno opustili a šli jsme za tebou.“
29„Amen, říkám vám,“ odpověděl jim Ježíš, „že není nikdo, kdo by opustil dům nebo ženu nebo bratry nebo rodiče nebo děti kvůli Božímu království 30a nepřijal by v tomto čase mnohem více a v nadcházejícím věku věčný život.“

Blížíme se k Jeruzalému

31Tehdy vzal k sobě svých Dvanáct a řekl jim: „Hle, blížíme se k Jeruzalému. Tam se naplní všechno, co je o Synu člověka psáno skrze proroky. 32Bude vydán pohanům, bude zesměšněn, pohaněn a popliván. 33Zbičují ho a zabijí, ale třetího dne vstane z mrtvých.“
34Oni však nic z toho nepochopili. Smysl toho výroku jim zůstal skryt, takže nerozuměli, o čem mluví.

Pane, ať vidím!

35Když přicházel k Jerichu, jeden slepec tam seděl u cesty a žebral. 36Uslyšel procházející zástup a ptal se, co se to děje.37Když mu pověděli, že tudy jde Ježíš Nazaretský, 38začal křičet: „Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ 39Ti, kdo šli před Ježíšem, ho napomínali, ať mlčí, ale on křičel tím více: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“
40Ježíš se zastavil a nechal ho k sobě přivést. Když přistoupil, Ježíš se ho zeptal: 41„Co mám pro tebe udělat?“
„Pane, ať vidím!“ zvolal.
42„Prohlédni,“ řekl mu Ježíš. „Tvá víra tě uzdravila.“ 43A on ihned prohlédl. Potom šel za ním, oslavoval Boha a všechen lid, který to viděl, vzdal chválu Bohu.

Příspěvek byl publikován v rubrice Lukáš a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Lukáš, kapitola 18

  1. Ježíš mi říká, že se mám modlit a neochabovat, i když odpověď nepřijde hned. Na druhou stranu mám vnitřní problém – nechci si z Pána Boha udělat automat na přání.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.