Lukáš, kapitola 19

Zacheus

1Ježíš přišel do Jericha a procházel jím. 2A hle, byl tam muž jménem Zacheus, hlavní výběrčí daní a veliký boháč. 3Toužil se podívat, kdo je Ježíš, ale kvůli davu nemohl, neboť byl malé postavy. 4Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník, aby ho uviděl, až tudy půjde.
5Když tam Ježíš dorazil, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů. Dnes musím zůstat u tebe doma.“
6Rychle tedy slezl a radostně ho přijal. 7Všichni, kdo to viděli, si ale stěžovali: „To šel na návštěvu k takovému hříšníkovi?!“
8Zacheus potom vstal a řekl Pánu: „Podívej se! Polovinu svého majetku teď dávám chudým, Pane, a kohokoli jsem nespravedlivě odíral na daních, vrátím mu to čtyřnásobně.“
9„Dnes přišlo do tohoto domu spasení,“ řekl mu na to Ježíš. „I on je přece syn Abrahamův! 10Syn člověka totiž přišel hledat a zachránit, co bylo ztracené.“

O hřivnách

11Tehdy vyprávěl svým posluchačům další podobenství, protože se blížil k Jeruzalému a oni si mysleli, že se už nyní má zjevit Boží království. 12Řekl jim: „Jeden urozený člověk odešel do daleké země, aby se odtamtud vrátil jako král. 13Předtím si zavolal deset svých služebníků, dal jim deset hřiven a řekl jim: ‚Hospodařte s tím, dokud nepřijdu.‘ 14Jeho krajané ho ale nenáviděli a hned vyslali poselstvo, aby vyřídilo: ‚Nechceme ho za krále!‘
15Když se pak vrátil jako král, zavolal si služebníky, kterým svěřil peníze, aby zjistil, kolik kdo vydělal. 16Přišel první a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vynesla deset hřiven.‘ 17Král odpověděl: ‚Výborně, můj dobrý služebníku! Protože jsi byl věrný v tom nejmenším, vládni deseti městům.‘
18Přišel druhý a řekl: ‚Pane, tvá hřivna vydělala pět hřiven.‘ 19Odpověděl mu: ‚Ty buď vládcem pěti měst.‘
20Potom přišel další a řekl: ‚Pane, zde máš svou hřivnu. Měl jsem ji uloženou v šátku, 21neboť jsem se tě bál. Jsi přísný člověk; vybíráš, co sis neuložil, a sklízíš, co jsi nezasel.‘ 22Král mu řekl: ‚Soudím tě podle tvých vlastních slov, zlý služebníku. Věděl jsi, že jsem přísný člověk, že vybírám, co jsem neuložil, a sklízím, co jsem nezasel? 23Proč jsi tedy nedal mé peníze směnárníkům, abych si je po návratu vybral i s úroky?‘ 24Tehdy řekl své družině: ‚Vezměte mu tu hřivnu a dejte ji tomu, který má deset hřiven.‘
25‚Pane,‘ namítli, ‚vždyť už má deset hřiven.‘
26Říkám vám: ‚Každému, kdo má, bude dáno, ale tomu, kdo nemá, bude vzato i to, co má. 27A ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych byl jejich králem, přiveďte sem a pobijte je přede mnou.‘“

Král na oslíku

28Po těch slovech se vydal kupředu, vzhůru k Jeruzalému. 29Když se přiblížil k Betfagé a k Betanii u hory zvané Olivetská, poslal dva ze svých učedníků 30se slovy: „Jděte do vesnice před vámi. Jakmile tam přijdete, najdete přivázané oslátko, na kterém ještě nikdy nikdo neseděl. Odvažte ho a přiveďte. 31Kdyby se vás někdo ptal, proč ho odvazujete, odpovězte: ‚Pán ho potřebuje.‘“
32Poslové odešli a nalezli vše tak, jak jim řekl. 33Když odvazovali oslátko, majitelé se jich ptali: „Proč to oslátko odvazujete?“
34„Pán ho potřebuje,“ odpověděli.
35Odvedli oslátko k Ježíši, přikryli je svými plášti a Ježíše posadili na ně. 36A jak jel, prostírali své pláště na cestu.
37Když se blížil k hřebeni Olivetské hory, odkud cesta klesá dolů, začalo celé množství učedníků hlasitě a radostně chválit Boha za všechny zázraky, které viděli. 38Volali:
„Požehnaný král,
jenž přichází v Hospodinově jménu!
Pokoj na nebi
a sláva na výsostech!“
39V davu byli i někteří farizeové. Řekli mu: „Mistře, napomeň své učedníky!“
40Odpověděl jim: „Říkám vám, že kdyby zmlkli, křičelo by kamení!“

Doupě lupičů

41Když dorazil na hřeben a uviděl město, rozplakal se nad ním: 42„Ó kdybys poznalo aspoň v tento svůj den, co by ti přineslo pokoj! Teď je to ale tvým očím skryto. 43Přijdou na tebe dny, kdy tě tví nepřátelé obklíčí valem a oblehnou tě. Sevřou tě ze všech stran 44a srovnají tě se zemí, i tvé děti v tobě. Nenechají v tobě kámen na kameni, protože jsi nepoznalo čas svého navštívení.“
45Potom přišel do chrámu a začal z něj vyhánět ty, kdo tam prodávali. 46„Je psáno,“ říkal jim, „‚Můj dům je domem modlitby,‘ ale vy jste z něj udělali ‚doupě lupičů‘!“
47Každý den pak učil v chrámu. Vrchní kněží, znalci Písma a přední muži z lidu zatím hledali způsob, jak ho zničit. 48Nevěděli ale, jak to provést, protože všechen lid mu visel na rtech.

Příspěvek byl publikován v rubrice Lukáš a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Lukáš, kapitola 19

  1. Lukáš popisuje podobenství o hřivnách s důrazem na dobové pozadí, kterého si všímám poprvé – důkaz, že při každém znovučtení lze najít něco nového 🙂
    40. verš se mi více líbí v ekumeně, ale parafrázuji ho tak, jak zazněl v naší poslední studentské bohoslužbě – nechci, aby kamení muselo volat o Bohu místo mě… To je hluboká výzva do života.

Napsat komentář: Veronika Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.