Jan, kapitola 18

Zatčení v zahradě

1Když to Ježíš dořekl, odešel se svými učedníky za potok Kedron, kde byla zahrada; do té se svými učedníky vešel. 2To místo však znal i jeho zrádce Jidáš, protože se tam Ježíš s učedníky často scházel. 3Jidáš vzal s sebou oddíl vojáků a chrámovou stráž od vrchních kněží a farizeů a přišli tam s lucernami, pochodněmi a zbraněmi.
4Ježíš, vědom si všeho, co jej čekalo, jim vyšel vstříc se slovy: „Koho hledáte?“
5„Ježíše Nazaretského!“ odpověděli.
„To jsem já,“ řekl jim (a jeho zrádce Jidáš stál mezi nimi). 6Jakmile jim Ježíš řekl: „To jsem já,“ ucouvli a padli k zemi.
7„Koho hledáte?“ zeptal se jich znovu.
„Ježíše Nazaretského!“ opakovali.
8„Už jsem vám řekl, že to jsem já,“ odpověděl Ježíš. „Když hledáte mě, nechte ostatní odejít.“ 9(To řekl, aby splnil své slovo: „Z těch, které jsi mi dal, jsem neztratil nikoho.“)
10Tehdy Šimon Petr vytasil meč, který měl s sebou, zasáhl veleknězova sluhu a usekl mu pravé ucho. Ten sluha se jmenoval Malchus. 11„Vrať ten meč do pochvy,“ řekl Ježíš Petrovi. „Nemám snad pít kalich, který mi dal Otec?“

Před Annášem

12Oddíl s velitelem a s židovskou stráží tehdy Ježíše zatkli a spoutali. 13Přivedli ho nejdříve k Annášovi. Byl totiž tchánem Kaifáše, který byl toho roku veleknězem. 14(To byl ten Kaifáš, který židovským představeným poradil, že je lepší, aby jeden člověk zemřel za lid.)
15Petr s dalším učedníkem šli za Ježíšem. Onen učedník se znal s veleknězem, a tak mohl jít za Ježíšem do veleknězova dvora. 16Petr ale zůstal venku u dveří. Onen druhý učedník, který se znal s veleknězem, tedy vyšel, promluvil s vrátnou a uvedl Petra dovnitř. 17Vrátná se Petra zeptala: „Nepatříš také k jeho učedníkům?“
„Nepatřím,“ řekl.
18Protože bylo chladno, otroci a strážní rozdělali oheň. Stáli okolo a ohřívali se. Petr tam stál a ohříval se s nimi.
19Velekněz Ježíše vyslýchal ohledně jeho učedníků a jeho učení. 20Ježíš mu odpověděl: „Mluvil jsem ke světu veřejně. Vždycky jsem učil v synagogách nebo v chrámě, kde se scházejí všichni Židé; nic jsem neříkal potají. 21Proč se ptáš mě? Zeptej se těch, kdo mě slyšeli mluvit. Ti vědí, co jsem říkal.“
22Když to řekl, jeden z kolemstojících strážných udeřil Ježíše do tváře: „Takhle se odpovídá veleknězi?“
23„Jestli jsem řekl něco špatného, dokaž to,“ odpověděl mu Ježíš. „Jestli ne, tak proč mě biješ?“
24Annáš ho tedy poslal v poutech k veleknězi Kaifášovi.
25Šimon Petr zatím stál u ohně a ohříval se. Zeptali se ho: „Nepatříš snad k jeho učedníkům?“
„Nepatřím,“ zapřel Petr.
26Jeden z veleknězových sluhů, příbuzný toho, jemuž Petr usekl ucho, na to řekl: „Copak jsem tě s ním neviděl tam v zahradě?“
27Petr ho však znovu zapřel. Vtom zakokrhal kohout.

Před Pilátem

28Ježíše zatím vedli od Kaifáše do prokurátorova paláce. Právě svítalo. Sami ovšem do paláce nevešli, aby se neposkvrnili před Hodem beránka, 29a tak Pilát vyšel k nim. „Z čeho tohoto muže viníte?“ ptal se.
30„Kdyby to nebyl zločinec, nevodili bychom ho k tobě,“ odpověděli.
31„Nechte si ho,“ řekl jim Pilát. „Suďte ho podle vlastního zákona.“
„My nesmíme nikoho popravit,“ odpověděli židovští představení. 32(Tak se naplnila Ježíšova slova, jimiž naznačoval, jakou smrtí má zemřít.)
33Pilát se vrátil do paláce a zavolal si Ježíše. „Tak ty jsi židovský král?“ zeptal se ho.
34Ježíš odpověděl: „Říkáš to sám od sebe, nebo ti to o mně řekli?“
35„Jsem snad Žid?“ řekl Pilát. „Tvůj národ a vrchní kněží mi tě vydali. Co jsi udělal?“
36„Mé království není z tohoto světa,“ odpověděl Ježíš. „Kdyby mé království bylo z tohoto světa, moji služebníci by bojovali, abych nebyl vydán židovským vůdcům. Mé království ale není odsud.“
37„Takže jsi král?“ zeptal se ho Pilát.
„Sám říkáš, že jsem král,“ odpověděl Ježíš. „Narodil jsem se a přišel jsem na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo patří pravdě, mě poslouchá.“
38„Co je pravda?“ odtušil Pilát.
Po těch slovech vyšel znovu ven k Židům. „Podle mě je nevinný,“ řekl jim. 39„Jak je tu zvykem, měl bych na Velikonoce propustit jednoho vězně. Chcete, abych propustil židovského krále?“
40Tehdy začali křičet: „Toho ne! Pusť Barabáše!“ (A ten Barabáš byl zločinec.)

Příspěvek byl publikován v rubrice Jan a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Jan, kapitola 18

  1. Židovští představení nevejdou do paláce, aby se neznečistili, ale nevadí jim odsoudit muže na smrt a dokonce jsou hrdí, že jeho krev zůstane na rukou jejich a dokonce jejich dětí…

Napsat komentář: Veronika Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.