Ezechiel, kapitola 13

Falešní proroci

1Dostal jsem slovo Hospodinovo: 2„Synu člověčí, prorokuj proti izraelským prorokům, kteří se věnují prorokování. Řekni těm, kteří prorokují své vlastní představy: Slyšte slovo Hospodinovo. 3Toto praví Panovník Hospodin: Běda zvráceným prorokům, kteří se řídí svým vlastním nutkáním a nevidí vůbec nic! 4Tví proroci, Izraeli, jsou jako šakali mezi troskami. 5Nepřistoupili jste k trhlinám a neopravili hradbu izraelského domu, tak aby obstál v boji, až přijde Hospodinův den! 6Jejich vidění jsou falešná a jejich věštění je lež. Hospodin je neposlal, ale oni říkají: ‚Tak praví Hospodin,‘ a čekají, že se to slovo naplní. 7Nejsou ta vaše vidění falešná? Nejsou ty vaše věštby lež? Říkáte: ‚Tak praví Hospodin‘ – já jsem však nemluvil!
8Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože jsou vaše slova falešná a vaše věštění je lež, hle – jsem proti vám, praví Panovník Hospodin! 9Má ruka je proti prorokům, kteří mají falešná vidění a kteří věští lži. Přestanou být rádci pro můj lid, v soupisu domu Izraele nebudou zapsáni a na izraelskou půdu nevkročí. Tehdy poznáte, že já jsem Panovník Hospodin.
10To všechno proto, že sváděli můj lid, když říkali: ‚Jen klid‘ – jenže klid nebyl! Když lidé postaví chatrnou zídku, tihle ji nahazují omítkou. 11Řekni těm omítačům: Spadne to! Přijdou dešťové přívaly, budou padat kroupy jako kameny, strhne se větrná bouře, 12a hle – ta zeď spadne! Tehdy se vás nejspíš zeptají: ‚Co zbylo z té vaší omítky?‘
13Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Ve své zuřivosti rozpoutám větrnou bouři, ve svém hněvu spustím dešťové přívaly a ve své ničivé zuřivosti sešlu kroupy jako kameny. 14Zbořím zeď, kterou jste nahazovali omítkou, a srovnám ji se zemí, až se obnaží její základy. Spadne a vy skončíte pod ní – tehdy poznáte, že já jsem Hospodin! 15Až se vybouří můj hněv proti té zdi a proti těm, kdo ji omítali, řeknu vám: Zeď je pryč i s těmi svými omítači, 16s izraelskými proroky, kteří prorokovali Jeruzalému a mívali o něm vidění: ‚Jen klid.‘ – Žádný klid, praví Panovník Hospodin!
17A teď, synu člověčí, se obrať proti dcerám svého lidu, které prorokují své vlastní představy, a prorokuj proti nim. 18Řekni: Tak praví Panovník Hospodin – Běda těm, které šijí pásky pro každé zápěstí a zhotovují čelenky na hlavy všech velikostí, aby lapaly duše do pasti! Myslíte, že můžete hubit můj lid, a svou vlastní duši zachránit? 19Zneuctíváte mě před mým lidem za hrst ječmene a kus žvance! Lžete mému lidu, který poslouchá vaše lži, a tak zabíjíte ty, kdo neměli zemřít, a držíte naživu ty, kdo neměli žít.
20Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Hle, jsem proti těm vašim páskám, jimiž lapáte lidi jako ptáky do pasti. Strhám vám je z paží a propustím ty, které jste lapaly jako ptáky do pasti. 21Strhnu vám ty vaše čelenky a svůj lid vysvobodím z vašeho sevření, aby už nebyli vaší kořistí. Tehdy poznáte, že já jsem Hospodin! 22Protože svou lží rmoutíte srdce spravedlivých, ačkoli já je netrápím, a protože povzbuzujete ničemy, aby se neodvrátili od své zlé cesty a mohli žít, 23proto už nebudete mít falešná vidění a nebudete pokračovat ve věštění. Vysvobodím svůj lid z vašeho sevření a poznáte, že já jsem Hospodin.“

Příspěvek byl publikován v rubrice Ezechiel a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.