Ezechiel, kapitola 26

Proti Týru

1Jedenáctého měsíce dvanáctého roku, hned prvního dne toho měsíce, jsem dostal slovo Hospodinovo: 2„Synu člověčí, protože Týr nad Jeruzalémem volal, ‚Hohó, brána národů je rozražena, otevřela se mi dokořán, zbohatnu na tom, že je zničena,‘ 3proto tak praví Panovník Hospodin: Týre, já jsem proti tobě! Jako moře žene své vlny, přiženu na tebe mnohé národy. 4Hradby Týru budou zbořeny a jeho věže strženy; vymetu z něj všechnu zeminu a nechám z něj jen holou skálu.5Stane se ostrůvkem v moři, místem k sušení sítí! Ano, tak jsem promluvil, praví Panovník Hospodin. Stane se kořistí pro národy 6a jeho osady na pevnině budou vyvražděny mečem. Tehdy poznají, že já jsem Hospodin.
7Tak praví Panovník Hospodin: Hle – přivádím na Týr od severu Nabukadnezara, krále Babylonu, krále králů, s koni, vozy, jezdci a s nesčetnými vojsky. 8Tvé osady na pevnině vyvraždí mečem, postaví proti tobě obléhací val, navrší k tobě násep a zvedne proti tobě štít. 9Udeří na tvé hradby beranidly a tvé bašty zboří svými zbraněmi. 10Pokryje tě prach zvířený množstvím jeho koní a tvé hradby se budou třást rachotem jeho jízdy, kol a vozů, až přitáhne do tvých bran, jako se táhne do poraženého města. 11Kopyty svých koní zdupá všechny tvé ulice. Vyvraždí tvůj lid mečem a tvé mocné sloupy se zhroutí na zem.12Vyplení tvé bohatství, ukořistí tvé zboží, tvé hradby prolomí, tvé skvostné domy zboří a tvé kamení, dříví i sutiny naházejí do vody. 13Tvé zvučné písně umlčím a hlas tvé citery už nikdy nezazní. 14Nechám z tebe jen holou skálu, staneš se místem, kde se suší sítě. Už nikdy nebudeš vystavěno! To říkám já Hospodin, praví Panovník Hospodin.
15Tak praví Panovník Hospodin: Týre, celé pobřeží se bude třást rachotem tvého pádu a sténáním tvých zraněných v tom hrozném vraždění. 16Všichni vládci moří sestoupí ze svých trůnů, odloží pláště, svlečou si zdobné šaty a přikryti hrůzou usednou na zemi, kde se budou třást bez ustání hrůzou nad tebou. 17Tehdy ti zazpívají tento žalozpěv:
Ach, jak jsi zhynulo,
obydlí mezi moři,
proslulé město,
kdysi moři vládnoucí!
Se všemi, kdo v tobě bydleli,
jste šířili hrůzu všude v okolí.
18Teď se však chvěje celé pobřeží
v den tvého zániku,
děs jímá mořské ostrovy –
už nejsi tu!
19Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Až tě učiním městem opuštěným, jako jsou města, kde se nebydlí, až se nad tebou zavře hlubina a mocné vody tě přikryjí, 20tehdy tě srazím jako mrtvolu do jámy k těm, kdo už dávno zesnuli. Nechám tě bydlet hluboko v podsvětí mezi pradávnými troskami spolu s těmi, kdo klesli do jámy. Nebudeš už obydleno, neobstojíš na zemi mezi živými! 21Učiním tě odstrašujícím znamením a zanikneš. Budou tě hledat, ale nikdo nikdy už tě nenajde, praví Panovník Hospodin.“

Příspěvek byl publikován v rubrice Ezechiel a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.