Žalm 2

1Proč vzbouřily se národy
a lidé vymýšlejí marnosti?
2Králové světa povstali,
vládcové strojí spiknutí
proti Hospodinu a jeho Pomazanému:
3„Pojďme rozlámat jejich okovy,
shoďme ze sebe jejich provazy!“
4Směje se Ten, jenž trůní v nebesích,
vysmívá se jim Hospodin.
5Jednou k nim ale v hněvu promluví,
ve svém rozlícení je vyděsí:
6„Já sám jsem ustanovil svého krále
na Sionu – své svaté hoře!“
7Povím, co prohlásil Hospodin.
Řekl mi: „Jsi můj syn,
já jsem ode dneška Otcem tvým!
8Požádej mě a já učiním
národy země tvým dědictvím,
nejzazší končiny tvým vlastnictvím.
9Železnou holí je rozdrtíš,
roztříštíš je jak hliněné nádoby.“
10Proto, králové, buďte rozumní,
soudcové země, nechte se poučit.
11Služte Hospodinu s posvátnou bázní
a veselte se s třesením.
12Líbejte „syna“! Kdyby se rozlítil,
na cestě byste zhynuli –
jeho hněv může vzplanout ve chvíli!
Blaze všem, kdo v něho doufají.

Příspěvek byl publikován v rubrice První kniha, Žalmy a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Žalm 2

  1. Verš 8 – satan nabízel Ježíši, jak jsme četli v evangeliích, vládu nad světem, když se mu pokloní. Bůh to ale Ježíši dávno před tím přece dal…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.