1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.
Hospodin je můj úkryt – proč mi říkáte:
„Do hor svých, ptáčku, měl bys uletět!“
2Pohleď, jak ničemové napínají luk,
na tětivu kladou šípy své,
z přítmí střílejí na upřímné!
3Když samy základy bortí se,
tehdy spravedlivý nic nezmůže!
4Hospodin je v chrámu své svatosti,
Hospodin trůní v nebesích!
Očima prohlíží celý svět,
lidské syny zkoumá pohledem!
5Spravedlivé i ničemy zkoumá Hospodin,
z duše nenávidí milovníky násilí!
6Řeřavé uhlí a síru sešle na ničemy,
z kalicha žhavého vichru budou pít!
7Hospodin je spravedlivý, spravedlnost miluje,
upřímní spatří jeho obličej!
Při popisu chytání ptáčka svévolníky mě napadá jen “když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají”. Ale ona je to vlastně pravda – některé hříchy se nám zdají na první pohled velmi dobré, dokud nejsme v kleci.