Žalm 31

1Pro předního zpěváka. Žalm Davidův.

I.

2Spoléhám na tebe, Hospodine,
kéž nejsem nikdy zahanben,
pro svoji spravedlnost zachraň mě!
3Nakloň mi prosím ucho své,
pospěš mi na pomoc,
buď mojí skálou mohutnou,
opevněnou tvrzí, mou záchranou!
4Jsi přece má skála a má tvrz,
pro své jméno mě veď a provázej.
5Vyveď mě z pasti, kterou mi nastražili,
vždyť jsi mou posilou!
6Do tvých rukou svěřuji svého ducha,
Hospodine, věrný Bože, vykup mě!
7Nesnesu ctitele marných nicotností,
mou nadějí je Hospodin.
8Jásat a radovat se budu z tvé lásky,
že jsi pohlédl na mé trápení,
žes poznal mou duši uprostřed úzkosti.
9Nevydáš mě napospas mému nepříteli,
svobodu daruješ nohám mým!

II.

10Smiluj se, Hospodine, je mi tak úzko,
zármutkem oči hasnou mi,
rovněž má duše, mé útroby!
11Můj život stravuje trápení,
má léta samé sténání,
má síla slábne strádáním,
mé údy ochably.
12Všem svým protivníkům jsem pro zábavu,
pro své sousedy jsem pohromou,
i svým přátelům jsem za příšeru,
ti, kdo mě potkají, prchají přede mnou!
13Padl jsem v zapomnění tak jako mrtvý,
rozbitému hrnci se podobám.
14Od tolika lidí slyším pomluvy –
hrůza ze všech stran!
Už se proti mně spolu domlouvají,
chtějí mě zbavit života!
15Já ale, Hospodine, doufám v tebe,
o tobě říkám: „Můj Bůh jsi ty!“
16Můj osud v ruce máš, vysvoboď mě
z ruky nepřátel, kteří mě stíhají!
17Rozjasni svou tvář nad svým služebníkem,
pro svoji lásku zachraň mě!
18Ať nejsem zahanben, Hospodine,
když k tobě zní mé volání!
Ať jsou však zahanbeni oni darebáci,
do hrobu ať klesnou v mlčení!
19Ať už oněmí ty lživé rty –
o nevinném mluví tak tvrdě,
pyšně a potupně!

III.

20Jak veliká je tvá dobrota,
kterou jsi zachoval těm, kdo tě ctí!
Dokázals ji těm, kdo v tebe doufají,
všem lidem na odiv!
21Skrýváš je v úkrytu svojí tváře
před lidskou hrubostí,
chováš je v bezpečí svého stanu
před hádavými jazyky.
22Požehnán buď Hospodin –
svou úžasnou lásku ke mně projevil,
když jsem byl ve městě obklíčen.
23Tehdy jsem řekl ve svém rozrušení:
„Od očí tvých jsem zavržen!“
Ty jsi však vyslyšel moje prosby,
když k tobě volal jsem.
24Milujte Hospodina všichni jeho zbožní,
Hospodin své věrné ochrání!
Bohatě ale odplatí
těm, kdo se pyšně chovají.
25Buďte silní a v srdci stateční,
všichni, jichž nadějí je Hospodin!

Příspěvek byl publikován v rubrice První kniha, Žalmy a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.