Žalm 38

1Památeční žalm Davidův.
2Netrestej mě, Hospodine, ve své prchlivosti,
ve svém rozzuření mě nekárej!
3Vždyť už jsem probodán tvými šípy,
tvá ruka drtí mě!
4Tvůj hněv na mně nenechal zdravé místo,
můj hřích připravil mé kosti o pokoj.
5Má provinění mi nad hlavu rostou,
těžší, než unesu, je jejich břemeno!
6Mé vlastní bláznovství mi rány zasadilo,
rány, jež páchnou a mokvají.
7Shrbený jsem, plížím se tak nízko,
celý den v zármutku se potácím.
8Mé slabiny jsou v jednom ohni,
jediné zdravé místo mi v těle nezbylo.
9Bezmocný jsem a tolik zdrcen,
úzkostí sténám, křičím ze srdce!
10Ty, Pane, víš o každé mé touze,
můj nářek před tebou není utajen.
11Srdce mi buší, síla se ztrácí
i moje oči už světlo opouští.
12Přátelé a drazí se mých ran štítí,
moji příbuzní se drží vpovzdálí.
13Ti, jimž jde o můj život, mi kladou léčky,
ti, kdo mi chtějí ublížit, mluví o zkáze,
své lsti vymýšlejí každý den.
14Já ale jak hluchý neslyším,
jak němý nechci ústa otevřít.
15Jsem jako člověk, který neslyší,
z jehož úst nezaznějí žádné odmluvy.
16V tebe, Hospodine, skládám naději –
Pane Bože můj, ty jistě odpovíš!
17Ať nade mnou nejásají, říkám si,
jen ať se nepyšní nad mým selháním!
18Vždyť už jsem přece na pokraji pádu
a stále trpím bolestí,
19vyznávám svoje provinění,
trápím se pro svůj hřích!
20Mých bezdůvodných soků je stále více,
množí se počet mých zrádných nepřátel.
21Zlobou mi odplácejí za mé dobrodiní,
obviňují mě, když dobra držím se!
22Neopouštěj mě, Hospodine,
nevzdaluj se mi, Bože můj!
23Pospěš mi na pomoc,
Pane – má záchrano!

Příspěvek byl publikován v rubrice První kniha, Žalmy a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Žalm 38

Napsat komentář: Veronika Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.