Žalm 91

1Ve skrýši Nejvyššího kdo přebývá,
ve stínu Všemohoucího bude spočívat.
2Hospodinu řeknu: „Jsi mé útočiště, můj hrad,
můj Bůh, na něhož spoléhám!“
3Jistě tě vysvobodí z lovcovy pasti,
z morové rány nejprudší.
4Přikryje tě svými perutěmi,
pod jeho křídly najdeš bezpečí,
štít jeho věrnosti tě obklopí!
5Nezalekneš se noční hrůzy
ani střel, jež ve dne létají,
6morové nákazy, jež tmou se plíží,
ani zhoubné rány v čase poledním.
7Po tvém boku jich padne tisíc
a deset tisíců po tvé pravici,
tebe to ale nechá být.
8Pouze to spatříš na vlastní oči,
uvidíš odplatu ničemných!
9Když Hospodinu řekneš: „Jsi mé útočiště,“
Nejvyššího když zvolíš za svůj příbytek,
10žádné neštěstí se ti nepřihodí,
rána se vyhne tvému obydlí.
11Vždyť kvůli tobě pověřil anděly,
na všech tvých cestách aby tě chránili,
12na rukou aby tě nosili,
nohu o kámen aby sis nezranil.
13Přes lvici i zmiji půjdeš dál,
lva i baziliška pošlapáš!
14„Přilnul ke mně, a tak ho zachráním,
poznal mé jméno a já ho vyvýším.
15Bude mě volat a já mu odpovím,
v dobách soužení budu s ním,
vysvobodím jej a oslavím.
16Dlouhým životem ho nasytím –
ukážu mu své spasení!“

Příspěvek byl publikován v rubrice Čtvrtá kniha, Žalmy a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Žalm 91

  1. Tento Žalm je pro mě velmi silný a osobní…

    S rodiči jsme si opakovali Žalm 91,11–12 – první verš, který mi maminka v sobotu ráno zavolala, že ho otevřela, když přijela po vyšetření domů. Pak jsme nacházeli i další Žalmy, které jsem najednou chápala v jiném světle, protože jsem je prožila. Od té doby mám lepší a horší chvilky. Mám strach z rychlosti, risku a hrůzu ze smrti, že by byl konec a já blízkým neřekla, jak mi na nich záleží a nešlo to ani změnit…
    http://berry.commixture.com/2013/11/20/cas-to-rict/

Napsat komentář: Veronika Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.