Žalm 95

1Pojďte, zpívejme Hospodinu s radostí,
jásejme Skále naší záchrany!
2Do jeho přítomnosti vstupme s vděčností,
hlasitými žalmy ho pojďme oslavit!
3Veliký Bůh je Hospodin přece,
veliký Král nad všemi bohy.
4V jeho rukou jsou základy země,
jemu náleží horské vrcholy.
5Patří mu moře, vždyť učinil je,
i souš jeho ruce stvořily!
6Pojďte a klaňme se, před ním padněme,
Hospodin je náš Tvůrce, před ním klekněme!
7On je náš Bůh, my lid, jejž on pase,
ovce, o které on sám pečuje.
Dnes, když ho uslyšíte mluvit,
8nebuďte zatvrzelí jako při vzpouře,
jako v den pokušení tehdy na poušti,
9když mě pokoušeli vaši otcové.
Zkusili mě a viděli, co umím,
10to pokolení jsem si hnusil po čtyřicet let,
až jsem si řekl: „Ten lid má pobloudilé srdce,
mé cesty vůbec neznají!“
11Rozhněván jsem tenkrát odpřisáhl:
„Do mého odpočinku nikdy nevkročí!“

Příspěvek byl publikován v rubrice Čtvrtá kniha, Žalmy a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Žalm 95

  1. To je asi první žalm, kde se v průběhu citelně obrací, kdo mluví, a sám Bůh dává proudit svému rozhořčení. Není to ten milující, ale žárlivý a rozhněvaný. Rozhněvaný, který dal slib, který dodržel.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.