Žalm 141

1Žalm Davidův.
Volám tě, Hospodine, ke mně pospíchej,
vyslyš můj hlas, když volám tě!
2Kéž je má modlitba před tebou kadidlem,
večerní obětí kéž jsou mé ruce zvednuté!
3K mým ústům, Hospodine, postav stráž,
bránu mých rtů prosím chraň.
4Nenech mé srdce ke zlu zamířit,
ať se neúčastním skutků ničemných
s lidmi, kteří jsou zločinci –
ať ani neokusím jejich lahůdky!
5Ať mě spravedlivý třeba i bije,
jen ať jsem napomínán přítelem,
ať mi však hlavu nemažou ničemové –
proti jejich zločinům stále modlím se!
6Až jejich vůdcové budou svrženi ze skály,
jak dobře mluvil jsem, všichni poznají.
7Jako když oráč rozčísne brázdu v zemi,
poletí jejich kosti do chřtánu podsvětí!
8Já k tobě, Hospodine, Pane, upírám oči,
na tebe spoléhám, nenech mě zahynout!
9Chraň mě před pastí, kterou mi nastražili,
před léčkami těch zločinců!
10Ničemové ať padnou do svých vlastních sítí –
já zatím uniknu!

Příspěvek byl publikován v rubrice Pátá kniha, Žalmy a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.