Jeremiáš, kapitola 23

Spravedlivý Výhonek

1„Běda pastýřům, kteří hubí a rozhánějí ovce na mé pastvině! praví Hospodin. 2Hospodin, Bůh Izraele, proto prohlašuje o pastýřích pasoucích můj lid: Protože rozháníte a rozptylujete mé ovce a nestaráte se o ně, hle, já s vámi zúčtuji za vaše zločiny, praví Hospodin. 3Zbytky svého stáda pak shromáždím ze všech zemí, kam jsem je rozehnal, a přivedu je zpět na jejich pastvinu, kde se rozplodí a rozmnoží. 4Ustanovím nad nimi pastýře, kteří o ně budou pečovat, takže už se nebudou bát a strachovat a nebude už chybět ani jediná, praví Hospodin.
5Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy vzbudím Davidovi spravedlivý Výhonek. Ten bude vládnout jako moudrý král a nastolí v zemi právo a spravedlnost. 6Za jeho dnů bude Juda zachráněn a Izrael bude žít v bezpečí. A toto je jméno, jímž bude nazýván: HOSPODIN – NAŠE SPRAVEDLNOST.
7Hle, přicházejí dny, praví Hospodin, kdy už nebudete říkat: ‚Jakože je živ Hospodin, který vyvedl syny Izraele z Egypta,‘ 8ale: ‚Jakože je živ Hospodin, který vyvedl potomstvo domu Izraele zpět ze severní země a ze všech zemí, do kterých je rozehnal.‘ Vrátí se totiž zpátky do vlasti.“

Lživí proroci

9O prorocích:
Srdce mám zlomené,
kosti se ve mně chvějí,
jsem jako opilec,
jako muž vínem zmožený –
to kvůli Hospodinu,
kvůli jeho svatým slovům!
10Země je totiž plná nevěrníků,
pod jejichž kletbou vyprahla,
pastviny vyschly, zbyla pustina.
Jejich dráha je totiž zlá,
jejich moc je nespravedlivá.
11„Proroci i kněží jsou bezbožní;
i ve svém chrámě nacházím jejich zločiny,
praví Hospodin.
12Jejich cesta proto bude kluzká,
padnou ve tmě, do níž budou vyhnáni,
až na ně dopustím neštěstí
v čase, kdy s nimi zúčtuji,
praví Hospodin.
13U proroků v Samaří jsem viděl nechutnost:
prorokovali při Baalovi
a sváděli Izrael, můj lid.
14U proroků v Jeruzalémě jsem viděl úděsnost:
páchání nevěry a život ve lži;
zločincům dodávají odvahy,
aby se nikdo neodvrátil od své špatnosti.
Všichni jsou pro mě jako Sodoma,
všichni v tom městě jsou jako Gomora!“
15Nuže, toto praví Hospodin zástupů o těch prorocích:
„Hle, nakrmím je pelyňkem
a k pití jim dám jed,
protože od proroků v Jeruzalémě
se šíří bezbožnost do celé země.“
16Toto praví Hospodin zástupů: „Neposlouchejte slova proroků, kteří vám prorokují, aby vás naplnili falešnou nadějí. Vidění, o kterých mluví, si sami vymysleli, nepocházejí z úst Hospodinových. 17Těm, kdo mnou pohrdají, stále tvrdí: ‚Hospodin praví: Budete žít v pokoji!‘ Všem, kdo se řídí svým zarputilým srdcem, namlouvají: ‚Nic zlého se vám nestane!‘ 18Kdo ale stál v radě Hospodinově, aby viděl a slyšel jeho řeč? Kdo dával pozor, aby jeho slova uslyšel?“
19Hle, Hospodinova vichřice –
jeho hněv už zuří!
Na hlavy darebáků snáší se
vichr bouřlivý!
20Hospodinův hněv se neodvrátí,
dokud neprovede a nesplní,
co ve svém srdci usoudil.
V nadcházejících dnech
tomu jasně porozumíte.
21„Neposlal jsem ty proroky,
a přesto běží;
nemluvil jsem k nim,
a přesto prorokují.
22Kdyby v mé radě bývali stáli,
můj lid by seznámili s mými slovy;
odvrátili by je od jejich zlé cesty,
od jejich zlého jednání.
23Jsem snad Bůh, jen když jsem blízko?
praví Hospodin.
Nejsem snad Bůh i daleko?
24Může se někdo tak dobře skrýt,
že bych ho neviděl?
praví Hospodin.
Já přece naplňuji nebe i zem!
praví Hospodin.
25Slyšel jsem, co říkají ti proroci, kteří mým jménem prorokují lži. Prý: ‚Měl jsem sen! Měl jsem sen!‘ 26Jak dlouho ještě? Není snad v srdci proroků, kteří tak prorokují, samá lež? Prorokují podvody, které si sami vymysleli. 27Myslí si, že těmi sny, které si jedni druhým vyprávějí, přimějí můj lid zapomenout na mé jméno, tak jako na mé jméno zapomněli jejich otcové kvůli Baalovi.
28Prorok, jemuž se zdál sen,
ať si ten sen vypráví.
Kdo ale má mé slovo,
ten ať je věrně mluví.
Co je sláma vedle zrní?
praví Hospodin.
29Není mé slovo jako oheň?
praví Hospodin.
Jako kladivo skálu drtící?
30Hle, já jsem proti těm prorokům, praví Hospodin, kteří kradou má slova jedni od druhých. 31Hle, jsem proti těm prorokům, praví Hospodin, kteří melou jazykem a říkají: ‚Tak praví Hospodin.‘ 32Hle, jsem proti těm, kteří prorokují lživé sny, praví Hospodin; když je vyprávějí, svádějí můj lid svými nehoráznými výmysly. Já jsem je neposlal a nic jsem jim nesvěřil. Nemohou tomuto lidu nijak pomoci, praví Hospodin.“
33„Když se tě někdo z lidu nebo z proroků či z kněží zeptá: ‚Jaký je ortel od Hospodina?‘ – odpovíš: ‚Jaký ortel? Odvrhnu vás! praví Hospodin.‘ 34Kdokoli z proroků, kněží či lidu se ohání ‚ortelem od Hospodina‘, s takovým i s jeho domem zúčtuji. 35Jeden druhého se máte ptát: ‚Co Hospodin odpověděl? Co Hospodin říkal?‘ 36Už ale nemáte ani zmiňovat ‚ortel od Hospodina‘, protože za ortel od Hospodina vydává každý svá vlastní slova. Takhle převracíte slova živého Boha, Hospodina zástupů, našeho Boha! 37Máte se ptát proroka: ‚Co ti Hospodin odpověděl? Co Hospodin říkal?‘ 38Protože se však oháníte ‚ortelem od Hospodina‘, nuže toto praví Hospodin: Používáte slova ‚ortel od Hospodina‘, ačkoli jsem vám ta slova říkat zakázal. 39Proto na vás teď dočista zapomenu a ze své přítomnosti vás odvrhnu i s tím městem, které jsem dal vám a vašim otcům. 40Uvalím na vás věčnou pohanu a věčnou potupu, jaká se nedá zapomenout!“

Příspěvek byl publikován v rubrice Jeremiáš a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Jeremiáš, kapitola 23

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.