Římanům, kapitola 11

Zavrhl Bůh svůj lid?

1Ptám se tedy: Zavrhl Bůh svůj lid? V žádném případě! Vždyť i já jsem Izraelita, ze semene Abrahamova, z pokolení Benjamínova.
2Bůh nezavrhl svůj lid, který odedávna znal. Znáte přece vyprávění Písma o tom, jak si Eliáš Bohu stěžoval na Izrael: 3„Pane, tvé proroky pobili a tvé oltáře rozbořili; zůstal jsem jen já, a i mně usilují o život!“ 4Jak mu tehdy Bůh odpověděl? „Ponechal jsem si sedm tisíc mužů, kteří neklekali před Baalem.“ 5Stejně tak i nyní zůstala hrstka vyvolených milostí. 6Je to díky milosti, ne díky skutkům – jinak by milost už nebyla milost.
7Co dodat? Izrael stále nenašel to, co hledá. Vyvolení toho dosáhli, ale ostatní byli zatvrzeni. 8Jak je psáno:
„Bůh otupil jejich ducha:
jejich oči dodnes nevidí,
jejich uši neslyší.“
9A David říká:
„Jejich stůl ať se jim stane léčkou a pastí,
kamenem úrazu a odplatou.
10Ať se jim v očích zatmí, tak aby neviděli,
a jejich záda sehni navždycky.“
11Ptám se tedy: Klopýtli snad Židé tak, aby nevstali? V žádném případě! Vždyť jejich selháním dospěla spása k pohanům, aby to v nich vzbudilo žárlivost. 12Když tedy jejich selhání obohatilo svět a jejich umenšení obohatilo pohany, co teprve jejich naplnění!

Větve téže olivy

13Teď mluvím k vám pohanům. Sám jsem přece apoštol pohanů a jsem na svou službu náležitě hrdý. 14Kéž bych ale skrze ni mohl vzbudit žárlivost svých příbuzných a některé z nich přivést ke spáse! 15Když totiž jejich odmítnutí znamená smíření světa, co jiného může znamenat jejich přijetí nežli život z mrtvých?
16Jsou-li svaté prvotiny, je svaté i těsto. Je-li svatý kořen, jsou svaté i větve. 17Ano, některé větve byly vylomeny a ty, planá oliva, jsi byl naroubován mezi ně. Čerpáš z vydatného kořene téže olivy, 18a tak se nad ty větve nepovyšuj. Chceš-li se povyšovat, věz, že ty neneseš kořen, ale kořen tebe.
19Možná řekneš: „Ty větve byly vylomeny, abych já byl naroubován.“
20Dobře. Byly vylomeny kvůli nevěře, ty však stojíš díky víře. Nebuď domýšlivý, ale boj se. 21Když Bůh neušetřil původní větve, tím spíše neušetří tebe! 22Uvědom si tedy laskavost i přísnost Boží: k těm, kdo padli, přísnost, ale k tobě Boží laskavost, pokud ovšem v této laskavosti zůstaneš. Jinak budeš vyťat i ty, 23zatímco oni budou naroubováni, nezůstanou-li v nevěře. Ano, Bůh je může naroubovat zpět! 24Když jsi ty mohl být vyťat z původní plané olivy a proti přírodě byl naroubován do ušlechtilé olivy, čím spíše budou oni jakožto původní větve naroubováni do své vlastní olivy?

Tajemství spásy

25Nechci, bratři, abyste nevěděli o tomto tajemství (abyste nespoléhali na vlastní moudrost): Část Izraele se zatvrdila, ale jen dokud se nenaplní počet pohanů. 26Nakonec však bude spasen celý Izrael, jak je psáno:
„Vysvoboditel přijde ze Sionu,
aby od Jákoba odňal bezbožnost.
27Toto pak bude má smlouva s nimi,
jakmile odstraním jejich hřích.“
28Co do evangelia se tedy kvůli vám stali nepřáteli, ale co do vyvolení jsou to kvůli otcům milovaní Boží. 29Bůh nelituje svých darů a povolání! 30Vy jste kdysi Boha neposlouchali, ale pro jejich neposlušnost teď přišlo milosrdenství na vás. 31Právě tak jej teď neposlechli oni, aby pro milosrdenství prokázané vám přišlo milosrdenství i na ně. 32Bůh zahrnul všechny lidi pod neposlušnost, aby se nade všemi smiloval.
33Ta hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti a vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy, jak nepopsatelné jeho cesty! Vždyť:
34„Kdo poznal Hospodinovu mysl?
Kdo mu kdy v něčem poradil?“
35„Kdo mu co dal jako první,
aby mu Bůh za to zaplatil?“
36Všechno je z něj, skrze něj a pro něj! Jemu buď sláva navěky! Amen.

Příspěvek byl publikován v rubrice Římánům a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.