Ozeáš, kapitola 6

Láska, ne oběti

1„Pojďme se vrátit k Hospodinu!
On nás ranil a on uzdraví,
udeřil a také ošetří.
2Po dvou dnech nám život navrátí,
třetího dne nás znovu postaví,
abychom před ním mohli žít,
3abychom Hospodina znali
a znát ho chtěli stále víc.
On se objeví tak jistě jako svítání,
přijde k nám jako průtrž na podzim,
jak jarní déšť, jenž zemi zavlaží.“
4Co mám s tebou, Efraime, dělat?
Co s tebou, Judo, udělat?
Vaše láska je jako ranní mlha,
jak rosa, jež zrána vyprchá!
5Proto jsem vás otesával skrze proroky,
ubíjel jsem vás svými výroky,
aby mé úsudky jak světlo zářily.
6Chci totiž lásku, nikoli oběti,
poznání Boha spíš než zápaly.
7Oni však jako Adam smlouvu zrušili,
ach, jak mi byli nevěrní!
8Gileád je město lidí zločinných,
plné krvavých šlépějí.
9Jako loupežníci číhající na lidi,
takto se tlupy kněží spolčují,
aby na cestě do Šechemu vraždili,
aby provozovali zvrhlosti!
10V domě Izraele
vidím hroznou věc:
Efraim se tam zabývá smilstvem,
poskvrňuje se Izrael.
11Ale i tebe, Judo, čeká žeň.

Utekli ode mě

Kdykoli úděl svého lidu obrátím,

Příspěvek byl publikován v rubrice Ozeáš a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

1 komentář u „Ozeáš, kapitola 6

  1. Nemám někdy pocit, že Bůh je přece milující a milosrdný, a tak mi všechno projde? Nechávám se “také otesávat proroky”?
    Výzvou je projít proměnou nitra, jak je v 6. verši – srovnat si, co je ve vztahu s Pánem Bohem důležité.

Napsat komentář: Veronika Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.