Abakuk, kapitola 2

1Budu držet svoji stráž,
na baště budu stát a sledovat,
abych poznal, jak ke mně promluví
a jak odpoví na mé výčitky.

Spravedlivý bude žít

2A Hospodin mi odpověděl:
„Zapiš to vidění zřetelně na tabulky,
aby je čtenář mohl snadno číst.
3To vidění ukazuje k době určené,
svědčí o konci a neklame.
Vyčkávej na něj, bude-li otálet;
přijde totiž jistě a neopozdí se.
4Hle – kdo je nadutý,
nemá poctivou duši.
Spravedlivý však bude žít
díky své věrnosti.
5Zrádné je totiž bohatství;
nadutec nemá chvíli klid.
Otevírá chřtán jako záhrobí,
jako smrt nemůže se nasytit,
i kdyby uchvátil všechny národy
a všechny lidi si přivlastnil.“

Pětkrát běda

6Copak o něm ti všichni nesloží posměšná přísloví a popěvky? Zanotují si:
Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří!
Jak dlouho bude bohatnout tím, co zabavil?
7Znenadání povstanou tvoji dlužníci,
ti, kdo se před tebou chvějí, se probudí
a staneš se jejich kořistí!
8Protože jsi plenil mnohé národy,
ti, kdo zůstanou, zas tebe vyplení –
za to, že jsi vraždil lidi a znásilňoval zemi
i město se všemi obyvateli.
9Běda tomu, kdo chtivě shání
pro svůj dům mrzký zisk,
aby si na výšině hnízdo postavil,
unikl z dosahu všech neštěstí!
10Vlastnímu domu jsi hanbu připravil,
když jsi kosil mnohé národy –
vlastním životem za to zaplatíš.
11Vždyť bude křičet i kamení ze zdi
a trámy ze střechy se přidají.
12Běda tomu, kdo staví město na krvi,
kdo zakládá obec příkořím!
13Copak Hospodin zástupů neurčil,
že dřina národů přijde do ohně,
že se namáhají zbytečně?
14Celou zemi totiž naplní
poznání slávy Hospodinovy,
tak jako vody naplňují moře.
15Běda tomu, kdo dává pít svému bližnímu,
kdo jej opíjí z číše svého hněvu,
aby se díval na jeho nahotu!
16Ne slávou, ale hanbou budeš opilý.
Teď pij ty; ukaž, jak jsi neobřezaný!
Blíží se k tobě kalich z pravice Hospodinovy;
ne slávou, ale zvratky budeš pokrytý.
17Tvé násilí na Libanonu tě zavalí,
tvé vybíjení zvířat tě bude děsit –
za to, že jsi vraždil lidi a znásilňoval zemi
i město se všemi obyvateli.
18Na co je modla, kterou někdo vytesal,
odlitá socha, jež vyučuje klam?
Ve vlastní dílo věří, kdo ji vytvořil,
dělá si bůžky, kteří mluvit neumí.
19Běda tomu, kdo říká dřevu: „Vstávej!“
kdo prosí němý kámen: „Probuď se!“
Může ta věc být jeho učitel?
Hle, je to obloženo zlatem a stříbrem,
ducha v tom ale nenajdeš.
20Hospodin je ale ve svém svatém chrámě –
ať před ním zmlkne celá zem!

Příspěvek byl publikován v rubrice Abakuk a jeho autorem je Veronika. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.